{"id":44,"date":"2017-10-17T01:45:31","date_gmt":"2017-10-17T01:45:31","guid":{"rendered":"http:\/\/petrusek.cz\/wp\/?page_id=44"},"modified":"2025-02-12T22:22:13","modified_gmt":"2025-02-12T22:22:13","slug":"zivotopis","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/petrusek.cz\/?page_id=44","title":{"rendered":"\u017divotopis"},"content":{"rendered":"<ul>\n<li><strong>\u00damrt\u00ed: 19. 8. 2012<\/strong><br \/>\n&nbsp;<br \/>\n<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-34\" src=\"https:\/\/petrusek.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/petrusek2-300x225.jpg\" alt=\"\" width=\"349\" height=\"262\" style=\"vertical-align: top;\" srcset=\"https:\/\/petrusek.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/petrusek2-300x225.jpg 300w, https:\/\/petrusek.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/petrusek2-768x576.jpg 768w, https:\/\/petrusek.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/petrusek2.jpg 1024w\" sizes=\"auto, (max-width: 349px) 100vw, 349px\" \/><\/li>\n<li>1936 &#8211; 15. 10. narozen ve Zl\u00edn\u011b, rodi\u010de byli u\u010diteli v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde pro\u017eil d\u011btstv\u00ed a dosp\u00edv\u00e1n\u00ed. Otec Miloslav zem\u0159el v roce 1961, matka Jarmila v roce 1994.<\/li>\n<li>1941-1954 &#8211; z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola a gymn\u00e1zium v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti.<\/li>\n<li>1954-1959 &#8211; absolvoval obor filozofie a d\u011bjepis na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b, obh\u00e1jil diplomovou pr\u00e1ci Sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor T. G.Masaryka (vedouc\u00ed pr\u00e1ce Lubo\u0161 Nov\u00fd, konzultant prof. J. L. Fischer).<\/li>\n<li>1959-1961 &#8211; z\u00e1kladn\u00ed vojensk\u00e1 slu\u017eba.<\/li>\n<li>1961-1964 &#8211; vyu\u010doval filozofii a form\u00e1ln\u00ed logiku na Pedagogick\u00e9m institutu ve Zl\u00edn\u011b (tehdy Gottwaldov\u011b), publikoval prvn\u00ed odborn\u00e9 texty z oboru sociologie, aktivn\u011b se \u00fa\u010dastnil snah o reinstitucionalizaci sociologie jako v\u011bdn\u00edho oboru.<\/li>\n<li>1964-1967 &#8211; v\u00fdzkumn\u00fd pracovn\u00edk \u00dastavu soci\u00e1ln\u011b-politick\u00fdch v\u011bd Univerzity Karlovy, kde se pod veden\u00edm Pavla Machonina pod\u00edlel na koncepci a realizaci nejv\u011bt\u0161\u00edho sociologick\u00e9ho v\u00fdzkumu t\u00e9 doby &#8211; v\u00fdzkumu soci\u00e1ln\u00ed stratifikace \u010deskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti. V\u00fdzkum byl publikov\u00e1n kni\u017en\u011b, kniha v\u0161ak byla po sov\u011btsk\u00e9 intervenci sta\u017eena a vy\u0159azena z knihoven. T\u00fd\u017e osud potkal Mal\u00fd sociologick\u00fd slovn\u00edk, kter\u00fd p\u0159ipravil a vydal ve spolupr\u00e1ci se Zde\u0148kem Strmiskou a Josefem Ludv\u00edkem Fischerem.<\/li>\n<li>1966 &#8211; kandid\u00e1t sociologick\u00fdch v\u011bd a PhDr.<\/li>\n<li>1967-1979 &#8211; odborn\u00fd asistent katedry sociologie Filozofick\u00e9 fakulty UK, po roce 1970 (zru\u0161eno \u010dlenstv\u00ed v KS\u010c) s v\u00fdrazn\u011b omezen\u00fdmi mo\u017enostmi publika\u010dn\u00edmi a pedagogick\u00fdmi, po infarktu v roce 1979 byl p\u0159e\u0159azen do knihovn\u00edho st\u0159ediska.<\/li>\n<li>1979-1987 &#8211; form\u00e1ln\u011b vzhledem k zdravotn\u00edmu stavu veden jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk nejni\u017e\u0161\u00ed kategorie, re\u00e1ln\u011b za\u0159azen jako pomocn\u00fd knihovn\u00edk v Knihovn\u00edm st\u0159edisku Filozofick\u00e9 fakulty UK. <img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-34 alignleft\" style=\"vertical-align: top; margin-right: 10px;\" src=\"https:\/\/petrusek.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/02\/petrusek3.jpg\" alt=\"Miloslav Petrusek\" width=\"278\" height=\"370\" \/>Zm\u011bn\u011bn\u00e9 pracovn\u00ed schopnosti (zkr\u00e1cen\u00fd pracovn\u00ed \u00favazek) vyu\u017eil k aktivn\u00edmu sebevzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a pozd\u011bji k p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 a publika\u010dn\u00ed \u010dinnosti v tzv. \u0161ed\u00e9 z\u00f3n\u011b (malotir\u00e1\u017en\u00ed tisky r\u016fzn\u00fdch v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f, p\u0159edn\u00e1\u0161ky v Prognostick\u00e9 spole\u010dnosti \u010cSVTS, pozd\u011bji v \u010ceskoslovensk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti a ve Slovensk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti). Spolupracoval s brn\u011bnskou samizdatovou skupinou Prameny (Jel\u00ednek, M\u00fcller, Jochmann, \u010cernohorsk\u00fd, Turek) p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159eklad\u016f spole\u010denskov\u011bdn\u00ed literatury: p\u0159ipraveno celkem 40 titul\u016f, kter\u00e9 v\u011bt\u0161inou po roce 1989 vy\u0161ly kni\u017en\u011b v n\u011bkolika nakladatelstv\u00edch. S Josefem Alanem vyd\u00e1val od roku 1987 samizdatov\u00fd \u010dasopis Sociologick\u00fd obzor, kter\u00fd se od roku 1990 zm\u011bnil v S-OBZOR.<\/li>\n<li>1988-1990 &#8211; na z\u00e1klad\u011b konkurzu p\u0159ijat jako v\u011bdeckotechnick\u00fd pracovn\u00edk do \u00dastavu pro filozofii a sociologii \u010cSAV, kde se znovu za\u010dal systematicky zab\u00fdvat teoretickou sociologi\u00ed, kr\u00e1tk\u00fd p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fd pobyt v Polsku.<\/li>\n<li>1990 &#8211; habilitov\u00e1n docentem pro obor sociologie na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze (k 1. 6. 1990), studijn\u00ed a p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 pobyty ve Francii a It\u00e1lii, zvolen poprv\u00e9 p\u0159edsedou Masarykovy \u010deskoslovensk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti.<\/li>\n<li>1990-1996 &#8211; p\u0159ech\u00e1z\u00ed na Fakultu soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd UK, na z\u00e1klad\u011b konkurzu se st\u00e1v\u00e1 vedouc\u00edm katedry sociologie, v roce 1991 poprv\u00e9 zvolen d\u011bkanem fakulty (n\u00e1stup k 1. 2. 1991), na jej\u00ed\u017e koncepci intenzivn\u011b pracoval. \u010clenem redak\u010dn\u00ed rady Sociologick\u00e9ho \u010dasopisu, v\u011bdeck\u00e9 rady Univerzity Karlovy, v\u011bdeck\u00e9 rady Sociologick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR atd. Kr\u00e1tkodob\u00e9 studijn\u00ed pobyty v USA, Polsku, N\u011bmecku a Rusku.<\/li>\n<li>1992 &#8211; jmenov\u00e1n profesorem pro obor sociologie (14. 10. 1992); zvolen p\u0159edsedou Masarykovy \u010desk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti (po osamostatn\u011bn\u00ed sociologick\u00e9 spole\u010dnosti slovensk\u00e9), ve funkci do roku 1994;\u00a0 po celou dobu v\u00fdkonu d\u011bkansk\u00e9 funkce se intenzivn\u011b v\u011bnuje pedagogick\u00e9 \u010dinnosti s vysok\u00fdm \u00favazkem (vyu\u010duje d\u011bjiny sociologie, soudobou sv\u011btovou sociologii, \u00favod do studia humanitn\u00edch v\u011bd a v\u00fdb\u011brov\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky pro magistry a doktorandy), krom\u011b toho publikuje v odborn\u00e9m tisku, ve\u0159ejn\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed a vystupuje v m\u00e9di\u00edch a v\u011bdeck\u00fdch spole\u010dnostech, je \u010dlenem pracovn\u00ed poradn\u00ed skupiny prezidenta republiky.<\/li>\n<li>1993 &#8211; podruh\u00e9 zvolen do funkce d\u011bkana Fakulty soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd UK.<\/li>\n<li>1997 &#8211; k 31. 1. kon\u010d\u00ed druh\u00e9 d\u011bkansk\u00e9 funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed &#8211; od 1. 2. prorektor Univerzity Karlovy (do 31. 1. 2000).<\/li>\n<li>2000 &#8211; bez akademick\u00fdch funkc\u00ed, profesor sociologie Institutu sociologick\u00fdch studi\u00ed FSV UK; hostuj\u00edc\u00ed profesor Masarykovy univerzity v Brn\u011b; extern\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed sociologii na kated\u0159e kulturologie a kated\u0159e sociologie FF UK v Praze a na Fakult\u011b humanitn\u00edch studi\u00ed UK;\u00a0m\u00edstop\u0159edseda Masarykovy \u010desk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti.<\/li>\n<li>2001 &#8211; p\u0159edseda Masarykovy \u010desk\u00e9 sociologick\u00e9 spole\u010dnosti; expert Sv\u011btov\u00e9 banky pro modernizaci v\u00fduky sociologie v Rusk\u00e9 federaci.<\/li>\n<li>2002 &#8211; pod\u00e1v\u00e1 n\u00e1vrh na ud\u011blen\u00ed \u010destn\u00e9ho doktor\u00e1tu UK prof. Zygmuntu Baumanovi a 17.10. se \u00fa\u010dastn\u00ed slavnostn\u00ed promoce jako promotor.<\/li>\n<li>2003 &#8211; \u0159\u00e1d ryt\u00ed\u0159e Akademick\u00fdch palem (Francouzsk\u00e1 republika)<\/li>\n<li>2004 &#8211; jeden ze zakladatel\u016f Knihovny V\u00e1clava Havla, o.p.s.<\/li>\n<li><strong>19. srpna 2012 &#8211; zem\u0159el n\u00e1hle v Praze<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<h4>\u010clenstv\u00ed v org\u00e1nech,\u00a0organizac\u00edch a redak\u010dn\u00edch rad\u00e1ch<\/h4>\n<ul>\n<li>Masarykova \u010desk\u00e1 sociologick\u00e1 spole\u010dnost (1990-1994 p\u0159edseda, od r. 1997 \u010dlen\u00a0v\u00fdboru, od roku 2000 m\u00edstop\u0159edseda, v roce 2001 p\u0159edseda)<\/li>\n<li>Polsk\u00e1 sociologick\u00e1 spole\u010dnost &#8211; zahrani\u010dn\u00ed \u010dlen<\/li>\n<li>\u010dlen Rusk\u00e9 akademie spole\u010densk\u00fdch v\u011bd (od roku 1994)<\/li>\n<li>\u010dlen U\u010den\u00e9 spole\u010dnosti \u010cR (od roku 1998)<\/li>\n<li>\u010dlen Masarykovy spole\u010dnosti<\/li>\n<li>\u010dlen V\u011bdeck\u00e9 rady Univerzity Karlovy (1991-2003)<\/li>\n<li>\u010dlen V\u011bdeck\u00e9 rady Fakulty soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd UK (od roku 2004 \u010destn\u00fd \u010dlen)<\/li>\n<li>\u010dlen V\u011bdeck\u00e9 rady Pedagogick\u00e9 fakulty UK (do roku 2000)<\/li>\n<li>\u010dlen v\u011bdeck\u00e9 rady Masarykovy univerzity v Brn\u011b (2004-2006)<\/li>\n<li>\u010dlen redak\u010dn\u00ed rady Sociologick\u00e9ho \u010dasopisu<\/li>\n<li>\u010dlen redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopisu Sociologija (RUDN Moskva, od roku\u00a01997)<\/li>\n<li>\u010dlen redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopisu Cogitans (Polsko, od roku 2007)<\/li>\n<li>\u010dlen spr\u00e1vn\u00ed rady Vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed nadace Jana Husa (do r. 2012)<\/li>\n<li>patron Vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed nadace Jana Husa (od dubna 2012)<\/li>\n<\/ul>\n<h4>Ocen\u011bn\u00ed<\/h4>\n<ul>\n<li>1997-\u00a0Medaile za z\u00e1sluhy o Univerzitu Karlovu<\/li>\n<li>1998 &#8211; Jubilejn\u00ed medaile k 650. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed Univerzity Karlovy<\/li>\n<li>1998 &#8211; Cena rektora Univerzity Karlovy za Velk\u00fd sociologick\u00fd slovn\u00edk (pro cel\u00fd t\u00fdm editor\u016f)<\/li>\n<li>2006 &#8211; medaile Rusk\u00e9 univerzity dru\u017eby n\u00e1rod\u016f v Moskv\u011b<\/li>\n<li>2007 &#8211; Cena rektora Univerzity Karlovy za nejlep\u0161\u00ed publikaci v roce 2006 v oboru spole\u010densk\u00fdch v\u011bd za knihu Spole\u010dnosti pozdn\u00ed doby<\/li>\n<li>2009 &#8211; zlat\u00e1 medaile Masarykovy univerzity v Brn\u011b<\/li>\n<\/ul>\n<h4><strong>Ocen\u011bn\u00ed in memoriam<\/strong><\/h4>\n<p><em>5. \u0159\u00edjna 2012<\/em> &#8211; Cena Nadace Dagmar a V\u00e1clava Havlov\u00fdch Vize 97<\/p>\n<p><em>16. listopadu 2012<\/em> &#8211; Medaile Josefa Hl\u00e1vky, ud\u011blen\u00e1 Nad\u00e1n\u00edm Josefa, Marie a Zde\u0148ky Hl\u00e1vkov\u00fdch<\/p>\n<h4><strong>Moje studia v\u00a0dob\u011b poststalinsk\u00e9<\/strong><\/h4>\n<p>V\u00a0zaj\u00edmav\u00e9m rom\u00e1nu n\u011bmeck\u00e9ho spisovatele Daniela Kehlmanna <em>Vym\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u011bta <\/em>\u0159\u00edk\u00e1 nevrl\u00fd matematik Gauss &#8211; \u201eje to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a nespravedliv\u00e9, n\u00e1zorn\u00fd p\u0159\u00edklad politov\u00e1n\u00edhodn\u00e9 nahodilosti existence, \u017ee se \u010dlov\u011bk narod\u00ed do ur\u010dit\u00e9 doby a je k\u00a0n\u00ed p\u0159ipout\u00e1n, a\u0165 chce nebo nechce. To n\u00e1m poskytuje nespravedlivou v\u00fdhodu p\u0159ed minulost\u00ed a d\u011bl\u00e1 z\u00a0n\u00e1s \u0161a\u0161ky budoucnosti.&#8220; Je to variace na my\u0161lenku, kterou formuloval rusk\u00fd filozof a sociolog, ostatn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u011b dobr\u00fd, Jurij Davydov, kdy\u017e se ho ptali, jak p\u0159e\u017e\u00edval l\u00e9ta stalinsk\u00e1 a poststalinsk\u00e1 &#8211; \u201edobu si nevyb\u00edr\u00e1me&#8220;. A dodejme je\u0161t\u011b, \u017ee si nevyb\u00edr\u00e1me ani m\u00edsto ani rodinu, do nich\u017e se jako do v\u00fdchoz\u00edch \u201e\u017eivotn\u00edch sou\u0159adnic&#8220; rod\u00edme. A d\u00e1le, jak \u0159\u00edkaj\u00ed ameri\u010dt\u00ed sociologov\u00e9 man\u017eel\u00e9 Bergerovi: v\u00a0ka\u017ed\u00e9 etap\u011b \u017eivota p\u0159episujeme sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivotopis &#8211; nikoliv nutn\u011b a v\u011bdom\u011b, nikoliv proto, \u017ee l\u017eeme, ale proto, \u017ee svou minulost vid\u00edme z\u00a0jin\u00e9ho zorn\u00e9ho \u00fahlu, jinou optikou, na z\u00e1klad\u011b jin\u00e9 \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti. J\u00e1 pak tomu \u0159\u00edk\u00e1m &#8211; vypr\u00e1v\u00edme p\u0159\u00edb\u011bh, jeho\u017e konec zn\u00e1me, ale Gauss n\u00e1s upozor\u0148uje, abychom jej vypr\u00e1v\u011bli tak, abychom se nestali \u201e\u0161a\u0161ky budoucnosti&#8220;.<\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p>Nebudu vypr\u00e1v\u011bt o tom, jak jsem trp\u011bl za stalinsk\u00e9 \u00e9ry, jak m\u011b m\u016fj t\u0159\u00eddn\u00ed p\u016fvod marginalizoval ke studiu toho, co jsem necht\u011bl a co jsem si pak zamiloval, ani nebudu vypr\u00e1v\u011bt o tom, jak jsem state\u010dn\u011b odol\u00e1val poku\u0161en\u00ed \u010f\u00e1blovu a odm\u00edtal nab\u00eddky \u010dlenstv\u00ed ve stran\u011b, nebudu to vypr\u00e1v\u011bt prost\u011b proto, \u017ee po masarykovsku &#8211; nechci lh\u00e1t. Narodil jsem se do komunistick\u00e9 rodiny, komunistick\u00e9 ide\u00e1ly byly u n\u00e1s p\u0159ij\u00edm\u00e1ny jako modern\u00ed verze opravdov\u00e9ho humanismu a soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti, \u010d\u00e1st m\u00e9 rodiny za \u00fa\u010dast v\u00a0komunistick\u00e9m odboji byla v\u00a0koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech a man\u017eel m\u00e9 tety byl s\u0165at v\u00a0Pl\u00f6tzensee &#8211; tamt\u00e9\u017e, kde Julius Fu\u010d\u00edk. Ostatn\u011b moje teta byla v\u00a0koncentr\u00e1ku s\u00a0Mari\u00ed Z\u00e1potockou a znala se s\u00a0Fu\u010d\u00edkovou i \u0160vermovou, s\u00a0Nejedl\u00fdm i Z\u00e1potock\u00fdm a snad i letmo s\u00a0Gottwaldem. Proto\u017ee konec 30. let pro\u017eila v\u00a0sov\u011btsk\u00e9m Rusku a proto\u017ee byla nejen ideologicky indoktrinov\u00e1na, ale i vn\u00edmav\u011b pou\u010dena (podobn\u011b jako se v\u00a0Moskv\u011b pou\u010dil spisovatel Ji\u0159\u00ed Weiss &#8211; viz jeho <em>Moskva-hranice<\/em> nebo <em>D\u0159ev\u011bn\u00e1 l\u017e\u00edce<\/em>), ode\u0161la z\u00a0politiky hned po roce 1948, proto\u017ee tu\u0161ila, kam v\u00fdvoj sm\u011b\u0159uje, a natrvalo se odst\u011bhovala do Krnova, daleko od Prahy. V\u011bd\u011bla, co \u010din\u00ed a pro\u010d to \u010din\u00ed. Co si myslela o m\u00e9m pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed marxismu a nikoliv fanatick\u00e9m, ale v\u011bcn\u00e9m ztoto\u017en\u011bn\u00ed s\u00a0komunistickou ideologi\u00ed zejm\u00e9na po Stalinov\u011b smrti (m\u016fj vztah ke Stalinovi ve v\u011bku 17 let, kdy zem\u0159el, byl ambivalentn\u00ed &#8211; dozvuky osvobozen\u00ed se st\u0159etaly s\u00a0t\u00edm, co se ji\u017e pov\u00eddalo o realit\u011b sov\u011btsk\u00e9ho syst\u00e9mu), jsem se od n\u00ed dozv\u011bd\u011bl a\u017e v\u00a060. letech, kdy jsem byl zbaven iluz\u00ed a s\u00e1m jsem nastoupil cestu reformisty a revitaliz\u00e1tora bur\u017eoazn\u00ed pav\u011bdy &#8211; sociologie. Stru\u010dn\u011b &#8211; b\u00e1la se tehdy o m\u011b&#8230;<\/p>\n<p>Na filozofickou fakultu jsem byl p\u0159ijat na z\u00e1klad\u011b kladn\u00e9 odpov\u011bdi na jedinou ot\u00e1zku. Podle p\u0159edpisu jsem m\u011bl b\u00fdt sice p\u0159ijat jako excelentn\u00ed gymnazista (jeden\u00e1cti- \u010di dvan\u00e1ctiletk\u00e1\u0159, ji\u017e si p\u0159esn\u011b nepamatuju) bez zkou\u0161en\u00ed, ale na obor z\u00a0hlediska budouc\u00edho uplatn\u011bn\u00ed pro m\u00e9 rodi\u010de enigmatick\u00fd (filozofie a d\u011bjepis) se hl\u00e1silo podobn\u011b excelentn\u00edch uchaze\u010d\u016f z\u0159ejm\u011b v\u00edce, tak\u017ee \u00fastn\u00edm zkou\u0161k\u00e1m jsem se nevyhnul. Odpov\u011bd\u011bl jsem, mysl\u00edm, \u017ee bez zakol\u00eds\u00e1n\u00ed v\u0161echno, ale komise p\u0159ece jen definitivn\u00ed verdikt nevydala p\u0159ed posledn\u00ed ot\u00e1zkou, kterou mi polo\u017eil tehdy asistent Ji\u0159\u00ed Cetl &#8211; kter\u00fd v\u00fdznamn\u00fd \u010desk\u00fd \u010di moravsk\u00fd skladatel se inspiroval ruskou liter\u00e1rn\u00ed tematikou. Ot\u00e1zka stejn\u011b \u201edobov\u00e1&#8220; jako zapeklit\u00e1. Odpov\u011bd\u011bl jsem bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed, \u017ee Jan\u00e1\u010dek a \u017ee zn\u00e1m Tarase Bulbu (hradi\u0161\u0165sk\u00fd symfonick\u00fd orchestr &#8211; Slov\u00e1ck\u00e1 filharmonie \u0159\u00edzen\u00e1 odborn\u00fdm u\u010ditelem Old\u0159ichem Halmou m\u011bla Tarase Bulbu trvale na programu) a \u017ee v\u00edm o K\u00e1ti Kabanovov\u00e9, kterou jsem ov\u0161em nevid\u011bl&#8230; a bylo rozhodnuto.<\/p>\n<p>Mal\u00e9 ex tempore &#8211; dnes m\u00e1 moje rodn\u00e9 m\u011bsto fotbalov\u00fd klub Slov\u00e1cko, na n\u011bj\u017e plat\u00ed velk\u00e9 \u010d\u00e1stky soukrom\u00ed sponzo\u0159i, kte\u0159\u00ed za statis\u00edce kupuj\u00ed hr\u00e1\u010de, ale amat\u00e9rsk\u00fd symfonick\u00fd orchestr&#8230;? To ex tempore je funk\u010dn\u00ed: vyr\u016fstal jsem nejen v\u00a0komunistick\u00e9 rodin\u011b, ale tak\u00e9 na mal\u00e9m slov\u00e1ck\u00e9m m\u011bst\u011b s\u00a0mimo\u0159\u00e1dnou kulturn\u00ed elitou &#8211; u\u010ditel\u00e9 J. H. \u0160t\u011brba (u\u010dil m\u011b v\u00a0obecn\u00e9 \u0161kole), Josef Posp\u00ed\u0161il, spisovatel Bed\u0159ich Bene\u0161 Buchlovan m\u011bli neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 \u201edom\u00e1c\u00ed galerie&#8220; modern\u00edho (!) um\u011bn\u00ed &#8211; Proch\u00e1zku, Fillu, ale i Kubi\u0161tu, samoz\u0159ejm\u011b mal\u00ed\u0159e m\u00edstn\u00ed, \u00daprku, Frolku, sb\u00edrali nap\u0159\u00edklad r\u016fzn\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed M\u00e1je s\u00a0ilustracemi Al\u0161ov\u00fdmi, Zrzav\u00e9ho i Svolinsk\u00e9ho&#8230; A to mn\u011b bylo p\u0159\u00edstupno, nebyl jsem kulturn\u00ed idiot, co\u017e se jen zd\u00e1nliv\u011b vylu\u010duje s\u00a0m\u00fdm komunistick\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm ran\u00e9 a st\u0159edn\u00ed adolescence. S\u00e1m jsem (pon\u011bkud naivn\u011b) maloval, \u010detl nejen dobovou literaturu (up\u0159\u00edmn\u011b jsem nesn\u00e1\u0161el sov\u011btsk\u00e9 budovatelsk\u00e9 rom\u00e1ny, z\u00a0nich\u017e \u010di\u0161ela nepravdivost a kamufl\u00e1\u017e, co\u017e ale nemohu \u0159\u00edci o n\u011bkter\u00fdch sov\u011btsk\u00fdch filmech, je\u017e jsem dodnes neshledal \u00fapln\u011b zavr\u017een\u00edhodn\u00fdmi), ale p\u0159e\u010detl jsem systematicky celou francouzskou a ruskou \u201evelkou klasiku&#8220;.<\/p>\n<p>Studia filozofie sice byla poznamen\u00e1na dobou, ale ne tolik, jak se retrospektivn\u011b zd\u00e1 &#8211; Ji\u0159\u00ed Cetl n\u00e1s u\u010dil d\u011bjiny filozofie, mysl\u00edm, \u017ee velice slu\u0161n\u011b, i kdy\u017e jsme se k\u00a0n\u011bmeck\u00e9 klasick\u00e9 filozofii nedostali, docent Mach\u00e1\u010dek zaj\u00edmav\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161el o novopozitivismu &#8211; ten jsem jako filozofickou doktr\u00ednu tedy znal ji\u017e na sklonku 50. let, co\u017e se mi potom v\u00a0sociologii n\u00e1ramn\u011b hodilo, Ji\u0159\u00ed Gabriel p\u0159edn\u00e1\u0161el \u010deskou filozofii &#8211; a dlu\u017eno \u0159\u00edci, \u017ee v\u011bcn\u011b, klidn\u011b, bez ideologick\u00e9ho patosu (j\u00edm\u017e se vyzna\u010doval t\u0159ebas historik Hejl) v\u010detn\u011b Masaryka a R\u00e1dla, Lubom\u00edr Nov\u00fd pak ruskou filozofii. Za\u0159azen\u00ed rusk\u00e9 filozofie do studijn\u00edho curricula bylo jist\u011b dobovou \u00falitbou ideologick\u00e9mu bo\u017estvu, ale Nov\u00fd n\u00e1s dok\u00e1zal &#8211; a op\u011bt v\u011bcn\u011b &#8211; p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee rusk\u00e9 my\u0161len\u00ed nelze marginalizovat, \u017ee i \u010cerny\u0161evskij se d\u00e1 \u010d\u00edst (Nabokov jak zn\u00e1mo nebyl t\u00e9ho\u017e n\u00e1zoru), a nejen proto, \u017ee jej m\u011bl r\u00e1d Lenin, a \u017ee Dostojevskij byl stejn\u011b tak spisovatel, jako\u017e i myslitel prvn\u00ed t\u0159\u00eddy (co\u017e jsem ov\u0161em ji\u017e v\u011bd\u011bl). Jist\u011b, \u017ee t\u011b\u017ei\u0161t\u011b bylo ve v\u00fdkladu rusk\u00e9 \u201erevolu\u010dn\u00ed demokratick\u00e9&#8220; tradice, \u017ee v\u00fdklad t\u011bch, kter\u00e9 \u010dteme dnes (Solovjov, Ber\u010fjajev, Sorokin, \u0160estov aj.), nebyl mo\u017en\u00fd, ostatn\u011b ani si nemysl\u00edm, \u017ee by Lubo\u0161 Nov\u00fd k\u00a0jejich text\u016fm m\u011bl p\u0159\u00edstup. Vcelku si nemohu st\u011b\u017eovat, pokud nesrovn\u00e1v\u00e1m nesrovnateln\u00e9 &#8211; co bylo mo\u017en\u00e9 na sklonku 50. let, je nesrovnateln\u00e9 s\u00a0t\u00edm, co je mo\u017en\u00e9 dnes. Jde pouze o to, zda si tohoto malink\u00e9ho rozd\u00edlu dovedeme dostate\u010dn\u011b v\u00e1\u017eit a zda s\u00a0vani\u010dkou n\u011bkdy nevyl\u00e9v\u00e1me i d\u00edt\u011b. A potom &#8211; velk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s\u00a0J. L. Fischerem, o n\u011bm\u017e jsem ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t psal, pominout jej nemohu: bylo to setk\u00e1n\u00ed z\u00e1zra\u010dn\u00e9, my jsme ho v\u0161ak hodni nebyli &#8211; byli jsme hloup\u00ed, nevzd\u011blan\u00ed jelim\u00e1nci, kte\u0159\u00ed nedok\u00e1zali docenit to, co Fischer nab\u00edzel. My jsme mu prost\u011b n\u011bkdy nerozum\u011bli &#8211; ptali jsme se t\u00e9m\u011b\u0159 <em>sit venia verbo <\/em>imbeciln\u011b, pro\u010d n\u00e1m vykl\u00e1d\u00e1 o \u0160aldovi, o Masarykovi, o sv\u00fdch sporech s\u00a0Bene\u0161em, o meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 levici, o V\u00e1clavkovi&#8230; kdy\u017e p\u0159ece m\u00e1 s\u00a0n\u00e1mi \u010d\u00edst Leninovy koment\u00e1\u0159e k\u00a0Heglov\u011b <em>Velk\u00e9 logice<\/em>&#8230; Fischer Lenina nekritizoval, v\u00a0\u00favodn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ce vzdal povinnou (?) \u00factu jeho pronikav\u00e9mu intelektu a zejm\u00e9na tomu, \u017ee dok\u00e1zal Hegla \u010d\u00edst v\u00a0dob\u011b, kdy se p\u0159ipravovala revoluce, ale jinak ho prost\u011b po pr\u00e1vu jako filozofa ignoroval. To jsme ale tehdy nedok\u00e1zali domyslet&#8230;<\/p>\n<p>Studia historick\u00e1 byla mysl\u00edm po\u0159\u00e1d na velmi solidn\u00ed \u00farovni, p\u0159esn\u011bji, mo\u017en\u00e1 se vracela na svou p\u016fvodn\u00ed trajektorii, \u201esta\u0159\u00ed profeso\u0159i&#8220; Mac\u016frek, Stiebitz, ale i na\u0161i profeso\u0159i prehistorie n\u00e1s u\u010dili nejen \u0159emeslu, ale p\u0159edev\u0161\u00edm \u00fact\u011b k\u00a0oboru a v\u011bdeck\u00e9 etice, kter\u00e1 se pomalu vracela na sv\u00e9 ztracen\u00e9 m\u00edsto. P\u0159edn\u00e1\u0161ky profesora Stiebitze byly prost\u011b nezapomenuteln\u00e9 &#8211; dok\u00e1zal z\u00a0v\u00fdkladu jednoho \u0159eck\u00e9ho slova vyk\u0159esat dvouhodinovou p\u0159edn\u00e1\u0161ku, kter\u00e1 se pohybovala od \u010dist\u00e9 antick\u00e9 filozofie p\u0159es renesanci k\u00a0astronomii a v\u00a0jednom p\u0159\u00edpad\u011b (Sokratov\u011b) a\u017e k\u00a0porodnictv\u00ed&#8230; A ti mlad\u00ed, s\u00a0nimi\u017e jsme se pozd\u011bji sp\u0159\u00e1telili, za\u010d\u00ednali otev\u00edrat nov\u00e9 obzory, t\u0159ebas Josef V\u00e1lka n\u00e1s sezn\u00e1mil s\u00a0d\u00edlem Peka\u0159ov\u00fdm, poslouchali jsme ale tak\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky z\u00a0estetiky Olega Suse &#8211; o tom, jak\u00fd to byl intelektu\u00e1ln\u00ed (ale i teatr\u00e1ln\u00ed) z\u00e1\u017eitek, bylo ostatn\u011b ji\u017e leccos naps\u00e1no.<\/p>\n<p>Nemohu a nechci pominout sv\u00e9 politick\u00e9 <em>enagagement<\/em>. P\u0159edstava, \u017ee jsem nem\u011bl politick\u00e9 probl\u00e9my, proto\u017ee \u201ejsem byl ve stran\u011b&#8220;, je myln\u00e1 a naivn\u00ed &#8211; m\u011bl, by\u0165 na jin\u00e9 \u00farovni ne\u017e ti, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z\u00a0jin\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a s\u00a0jin\u00fdm duchovn\u00edm a ideov\u00fdm z\u00e1zem\u00edm &#8211; ti prost\u011b ml\u010deli, nemohli toti\u017e jinak. N\u00e1s n\u011bkolik, kte\u0159\u00ed jsme m\u011bli i svaz\u00e1ck\u00e9 funkce (mysl\u00edm, \u017ee jsem byl jeden rok dokonce p\u0159edsedou fakultn\u00edho v\u00fdboru \u010cSM), politicky nar\u00e1\u017eelo proto, \u017ee se v\u00a0n\u00e1s tehdy st\u0159et\u00e1valo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed (st\u00e1le labiln\u011bj\u0161\u00ed) s\u00a0realitou (st\u00e1le stejn\u011b \u0161edivou, i kdy\u017e zdaleka ji\u017e ne tak krutou). Na n\u00e1st\u011bnce jsme vyv\u011b\u0161ovali \u00favahy o politick\u00e9 demokracii &#8211; a byli t\u00e1z\u00e1ni, kdo to psal a pro\u010d, naivn\u011b jsme diskutovali a po 20. sjezdu (1956) a ma\u010farsk\u00fdch ud\u00e1lostech jsme podlehli (mnoz\u00ed a v\u00a0r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e) hlubok\u00e9 skepsi. Ne o tom ale chci ps\u00e1t, proto\u017ee ps\u00e1t si \u017eivotopis na z\u00e1klad\u011b toho, \u017ee p\u0159ece zn\u00e1m konec t\u00e9 poh\u00e1dky, je neslu\u0161n\u00e9. Chci ps\u00e1t o n\u011b\u010dem jin\u00e9m a co snad by zapomenuto nemuselo b\u00fdt a mohlo by to b\u00fdt p\u0159ips\u00e1no k\u00a0dobru i t\u011bm, kte\u0159\u00ed se tehdy m\u00fdlili a \u017eili v iluz\u00edch.<\/p>\n<p>N\u011bkdy ve 3. ro\u010dn\u00edku do\u0161lo k\u00a0af\u00e9\u0159e, kdy m\u011bl b\u00fdt ze studia pro sv\u00e9 \u201ebigotn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed&#8220; vylou\u010den (dnes ji\u017e \u017eel zesnul\u00fd) Radovan Perka. Fakultn\u00ed v\u00fdbor \u010cSM v\u00a0\u010dele s\u00a0Ji\u0159\u00edm Fuka\u010dem (porevolu\u010dn\u00edm prorektorem MU) a mnou se za Perku ost\u0159e a d\u016frazn\u011b postavil s\u00a0t\u00edm, \u017ee pro n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nelze nikoho z\u00a0vysok\u00e9 \u0161koly vylu\u010dovat. Argumentace byla jist\u011b sofistikovan\u011bj\u0161\u00ed, ale vyvolala skand\u00e1l: byli jsme povol\u00e1ni p\u0159ed komisi svolanou d\u011bkanem, liter\u00e1rn\u00edm v\u011bdcem Josefem Hrab\u00e1kem (v\u011bc mu jist\u011b byla osobn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1), p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1ni tu t\u00edm tu on\u00edm potent\u00e1tem \u010di u\u010ditelem fakulty, le\u010d trvali jsme na v\u011bci ne\u00fastupn\u011b. Na \u010das \u201ep\u0159\u00edpad Perka&#8220; usnul a po n\u011bkolika, tu\u0161\u00edm, m\u011bs\u00edc\u00edch se vyno\u0159il znovu, tentokr\u00e1t ale v\u00a0podob\u011b razantn\u011bj\u0161\u00ed, kdy jako d\u016fvod eventu\u00e1ln\u00edho vylou\u010den\u00ed se neuv\u00e1d\u011blo &#8211; nic. My marxisti\u010dt\u00ed radik\u00e1lov\u00e9 jsme byli decentn\u011b, ale d\u016frazn\u011b upozorn\u011bni, abychom se \u201ete\u010f do toho nepletli, proto\u017ee je to v\u011bc st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti&#8220;&#8230; I tak jsme poslali d\u011bkanovi dopis, zda je mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit, o jak\u00fd trestn\u00fd \u010di podobn\u00fd \u010din se jedn\u00e1, odpov\u011b\u010f &#8211; \u00fastn\u00ed &#8211; zn\u011bla \u017eovi\u00e1ln\u011b &#8211; \u201echlapci, na to se m\u011b neptejte, o tom nev\u00edm nic&#8220;. Radovan byl vylou\u010den, nakonec skon\u010dil jako \u0159editel jazykov\u00e9 \u0161koly &#8211; a co doklad toho, \u017ee on s\u00e1m si na\u0161eho postoje v\u00e1\u017eil (a v\u011bd\u011bl o n\u011bm, samoz\u0159ejm\u011b), sv\u011bd\u010d\u00ed to, \u017ee na oslavu sv\u00fdch narozenin n\u00e1s pozval, a\u010dkoliv jsme do okruhu jeho spole\u010denstv\u00ed nepat\u0159ili.<\/p>\n<p>A tak jsme vlastn\u011b po celou dobu studia \u017eili v\u00a0jak\u00fdchsi paraleln\u00edch sv\u011btech &#8211; ti, kte\u0159\u00ed s\u00a0marxismem nikdy ani nekoketovali (nap\u0159\u00edklad Viola Fischerov\u00e1 nebo Ji\u0159\u00ed Paukert, zn\u00e1m\u00fd jako b\u00e1sn\u00edk Kub\u011bna), tvo\u0159ili sv\u016fj, intelektu\u00e1ln\u011b bohat\u00fd, ale fakultn\u00ed administrativou nerespektovan\u00fd okruh (proto se oni v\u00a0Perkov\u011b af\u00e9\u0159e jinak ne\u017e jeho mor\u00e1ln\u00ed podporou anga\u017eovat nemohli, zat\u00edmco s\u00a0n\u00e1mi se diskutovat muselo). Potom jak\u00fdsi neutr\u00e1ln\u00ed st\u0159ed, jen\u017e byl politicky indiferentn\u00ed, a nakonec my, kte\u0159\u00ed jsme byli ve stran\u011b a kte\u0159\u00ed jsme se pomalu a bolestiv\u011b vymot\u00e1vali z\u00a0vlivu marxistick\u00e9 doktr\u00edny. Ne, nebyl to ji\u017e ani zdaleka dogmatick\u00fd marxismus, tup\u00fd a nadut\u00fd, \u201eu\u010den\u00ed v\u0161ech u\u010den\u00ed&#8220;, jak se tehdy \u0159\u00edkalo, byl to onen marxismus, kter\u00fd dnes ka\u017ed\u00fd vzd\u011blanec zn\u00e1 t\u0159ebas jen z\u00a0uk\u00e1zek Marxov\u00fdch <em>Ekonomicko-filozofick\u00fdch rukopis\u016f z\u00a0roku 1844<\/em>, kter\u00e9 jsme tehdy je\u0161t\u011b nemohli zn\u00e1t, marxismus humanistick\u00fd, jakkoliv kontradiktoricky to dnes zn\u00ed. Ale n\u00e1\u0161 \u017eivotn\u00ed b\u011bh prok\u00e1zal, \u017ee jsme si svou lekci pokory odslou\u017eili a \u017ee nem\u00e1me koho prosit za odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Ani se sebeponi\u017eovat a k\u00e1t.<\/p>\n<p>Dnes tedy zn\u00e1me konec poh\u00e1dky, kterou jsem vypr\u00e1v\u011bl tak, jak si ji pamatuju v\u00a0up\u0159\u00edmn\u00e9 snaze nestylizovat se do p\u00f3zy, kter\u00e1 tolik neslu\u0161\u00ed t\u011bm, kte\u0159\u00ed neud\u011blali nic v\u00edc, ne\u017e \u017ee se kdysi narodili do nespr\u00e1vn\u00e9 rodiny. V\u011bt\u0161ina z\u00a0nich netrp\u011bla tolik, aby to onu p\u00f3zu ospravedl\u0148ovalo. Opravdov\u00fdch mu\u010dedn\u00edk\u016f, trpitel\u016f a hrdin\u016f ostatn\u011b m\u00e1me tak jak tak dost &#8211; a v\u00e1\u017e\u00edme si jich m\u00e9n\u011b, ne\u017e si zaslou\u017e\u00ed &#8211; pokud o nich v\u016fbec n\u011bco chceme v\u011bd\u011bt.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Miloslav Petrusek, 2009<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00damrt\u00ed: 19. 8. 2012 &nbsp; 1936 &#8211; 15. 10. narozen ve Zl\u00edn\u011b, rodi\u010de byli u\u010diteli v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde pro\u017eil d\u011btstv\u00ed a dosp\u00edv\u00e1n\u00ed. Otec Miloslav zem\u0159el v roce 1961, matka Jarmila v roce 1994. 1941-1954 &#8211; z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola a gymn\u00e1zium v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. 1954-1959 &#8211; absolvoval obor filozofie a d\u011bjepis na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity &hellip; <a href=\"https:\/\/petrusek.cz\/?page_id=44\" class=\"more-link\">Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu <span class=\"screen-reader-text\">\u017divotopis<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-44","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/44","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=44"}],"version-history":[{"count":63,"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/44\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":160,"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/44\/revisions\/160"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrusek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=44"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}